Kvetoucí Beruška a Anděl těla
Před námi je prodloužený víkend, oslavíme jej na Berušce. Deny přijede již ve čtvrtek večer a spí u mne, trošku má obavu o svůj krk, nasadíme čaj a olejíčky a Tantum Verde kloktání. Ráno přisedáme do vlaku, kterým jede Lucka z Brna. Počasí vychází - v pátek je lépe, než vyhrožovali, a v neděli krásněji, než slibovali. Horší to bylo se zdravím Deny, ale o tom za chvilku.
V Horní Lipové si dáme skvělý oběd v Kovárně a kulíme se do kopce přes Luční vrch a Matesa. Stoupáme mlhou, která bučině velmi sluší - zvýrazňuje kontrast jarního odstínu nového listí v korunách buků vůči "rzi" starého listí na zemi. Střídáme se v nesení Lucčina druhého batohu, má toho požehnaně a její kondička to úplně nedává.
Proto uhýbáme z původního plánu trasy, nejdeme přes Stříbrný vrch, ale stočíme se švihulkou z Matesa na zelenou a pak přímo dolů k Niagárkám a Konírně. Ve stříbrném potoce dobereme vodu do petek na první čaj. Je příjemně osvěžující, potok si prozpěvuje jako vždy. Čistá radost života.
Vstup do lesíka u Berušky je trochu šokem - celý prostor je zdecimovaný, rozježděný lakatošem harvestorskou technikou. Vykosené průsmyky vypadají strašně, jede vede mezi Beruškou a kadibudkou. Beruška naštěstí stojí. Odemkneme, sundáme okenice, zatápím a stavím na čaj, holky seberou poslední síly a jdou s kanystry pro vodu a umejt se.
Běžím za nimi ze sebe také smýt pot a dělíme se o vodu do kopce. A pak už nádherný podvečer a večer. Vaříme, povídáme, vykládáme karty, na dobrou noc nám Deny čte meditaci z lifenetu o Babě Yaze.
Trasa páteční na Berušku zde
Do noci lehce přitápím, máme teploučko, i kvůli Deny, večer jí bylo spíše hůř. Ráno je to už zlý, budí se s knedlíkem v krku a horečkou, chce domů. Nesu jí batoh nahoru na Smrk, šla bych s ní dále, ale nechce, že to zvládne sama. Ach jo. Běžím z kopce zpátky, Lucka už na mne čeká. Spočnu, hodím do sebe svačinku a jdu ambivalentně (moc se těším na Dračí vrch a zároveň mám obavu o Deny). je potřeba se soustředit - pozdravím draka, mám povolení o něm s Luckou mluvit .-). "dostane" i jeden narůžovělý krystal. Já si vyberu 2 větší, pohladíme pár stromů, spokojenost a klid zde, vše je, jak má.
Skotačíme dolů podél Stříbrného potoka k vodopádům Nýznerova, k soutoku Stříbrného s Bučínským potokem. Skoro nikdo tu není, to je fajn. Kocháme se vyhlídkou a pak ještě z břehu u velkých balvanů pod vodopádem.
Odlupujeme se a dojdeme ke skorošické Rybářské baště, dáme si rybu a zpět jdeme trochu netypickou cestou (zase něco drobně nového). Místo cesty podél Bučínského potoka vystoupáme dřív na vrstevnici s výhledem na protější Chlum a Skoroš. Šedá oblaka se v odpoledni trhají a údolí začíná okupovat slunce. Hmmmm. Stojíme v jeho paprscích. Na Berušku je to po bíle vysypané pěšině. Děláme si každá tak trochu svůj večer. Zatopím, uvařím si kávu opět do modrého hrnečku a jdu k houpačce, koukám na večerní oblaka. Káva mi opět nabízí krásný obraz. S prázdným hrníčkem zvládnu ještě dokulit 2 klády k Berušce.
U kamen si vyložím taroty a pak ejhle, připlouvají nápady k workshopu, co chystám s kolegou za 14 dní (o tom, jaké to je mít narcise v rodině), tak si je zapisuju. A pak spokojeně usínám, dnes spím dole, abych mohla koukat na oheň v kamnech - vydrhla jsem okénko, takže vidím poskakující plameny dokreslené praskáním ohně.
Sobotní trasa (s Deny na Smrk a zpět + tohle = 21 km) zde
_ _ _
Zdá se mi neuvěřitelný sen O RODINĚ. O lidech, které mám ráda, ať jsou živí nebo ne. Máma, táta, Baru, Čira, Rina, ségra, Tom, jeho děti, a pak miminko velké jako dlaň, v pytlíku. Mám o ně starost, chci se o ně postarat, nikdo jiný o ně nemá zájem, přijde mi velmi zlé, že je v tom igelitu, je tak šedé. Počurá se a leží v tom pytlíku s močí, vytahuju ho ven, do dlaně a ono hned o centimetr vyroste. Pak se probudím. Zůstává mi zpráva PEČUJ O SVOU (VELKOU) RODINU, ONA PEČUJE O TEBE. Mrzí mne, že nemohu mít všechny své blízké u sebe denně.
_ __
Ráno zatopím, uvařím čaj a kávu, jdu si opět sednout k houpačce a koukám na Řeznické skály. Hele, do kávy mi nakukuje strom! Fotím si jej, modrý smaltovaný hrníček s puntíky je mým oblíbeným a zdá se, že les a slunce do něj rádi nakukují. Zpátky k Berušce, Lucka už snídá, pak začne úklidový rituál. Opouštíme Berušku zcela v pořádku. Dřevo doplněné, zameteno, svíčky připraveny, okenice na svém místě. Děkuji a jdem. Lucka po prvním stoupání musí odpočívat, nedává to s 2 batohy. Vezmu jí ten malý těžký, přivážu ho pořádně na svou krosnu a krok za krůčkem stoupáme. Soustředěně se věnuji svým krokům ve voňavém lese, je tak nádherné být zde v lese, kde nikdo není. Chytneme signál a tak víme, že Deny dojela v pořádku a leží doma v posteli. Jsme klidnější. Na Smrku posvačíme a přejdem tentokrát suché rašeliniště vrcholu. Sestup jde dobře. Stíháme studené občerstvení na Ramzovském sedle, než jede vlak. Spokojeně dřímám až do Olomouce.
Byl to krásný víkend.
Trasa z Berušky do Ramzové obvyklých 8 km. Celkem mám v nohách za víkend ke 40 km.
_ _ _
INTELEKTOVÁNÍ během víkendu na témata:
1) Anděl těla - různé přístupy k modlitbám ochrany duše a těla. Historie
2) osobnost a tvorba Hanky Blochové - zajímavě vypadá její interes o Znojemsko a Karlštejn. Probíráme taky její postoj k Cyrilu a Metodějovi. Její web
* Marie z Magdaly a ženy v životě Ježíše zde
* Strážkyně paměti zde
3) sopranistka Alexandra Polarzcuk, která i s rakovinou zpívá středověké chorály Hildegardy z Bingenu
4) Vasilisa Překrásná a Baba Jaga.
Vasilisa Překrásná je hrdinka známé ruské lidové pohádky. V češtině se její jméno často překládá jako "Vasilisa Překrásná" nebo "Vasilisa Krásná" (rusky Василиса Прекрасная).
Příběh vypráví o mladé dívce, která po smrti matky žije s krutou macechou a nevlastními sestrami. Matka jí před smrtí dala kouzelnou panenku, která Vasilise pomáhá v těžkých chvílích. Když ji macecha pošle do lesa k obávané čarodějnici Baba Jaga pro oheň, Vasilisa musí splnit řadu obtížných úkolů. Díky své laskavosti, odvaze a pomoci kouzelné panenky uspěje.
Pohádka je důležitou součástí slovanského folklóru a často se vykládá symbolicky:
- Vasilisa představuje čistotu, vnitřní sílu a dospívání.
- Baba Jaga je zároveň hrozivá i moudrá postava — zkouší hrdinčinu odvahu a charakter.
- Kouzelná panenka symbolizuje mateřskou ochranu, intuici nebo vnitřní hlas.
Mnoho badatelů si myslí, že Baba Jaga může být pozůstatek mnohem starší pohanské bohyně nebo duchovní bytosti. Existuje několik teorií:
- bohyně smrti nebo podsvětí,
- lesní matka / vládkyně přírody,
- iniciační postava spojená s přechodem do dospělosti,
- archetyp "divoké staré ženy".
Její chýše na kuřích nohách je zvlášť zajímavá — někteří historici ji spojují se starými pohřebními stavbami nebo šamanskými symboly.
Anděl těla
Nejčastěji se objevuje pod názvy "Prayer to the Guardian Angel", "Holy Guardian Angel Prayer", "Guardian and Protector of my soul and body" nebo právě modlitba za ochranu těla a duše. Původní anglické/ starocírkevní verze vycházejí z velmi staré pravoslavné a katolické tradice modliteb k andělu strážnému. Existují velmi dlouhé "kanony" a noční modlitby k Andělu strážnému, hlavně v pravoslavné tradici. Nejdelší verze nejsou jen krátká prosba o ochranu, ale celé duchovní texty na několik stran. Texty zahrnující poděkování jednotlivým částem těla existují také, ale většinou nejsou součástí klasických křesťanských modliteb. Objevují se v tradicích:
- židovské ranní modlitby děkující za fungování těla,
- staré mystické a gnostické texty,
- tibetské a hinduistické modlitby tělu,
- moderní duchovní směry ("body gratitude prayer"),
- a také ve středověkých asketických textech, kde se děkuje Bohu za oči, dech, srdce a údy.
Nejbližší staré autentické tradici je židovská modlitba Asher Yatzar - jedna z nejstarších modliteb díků za fungování lidského těla. Děkuje Bohu za orgány, dutiny, proudění života a samotný fakt, že tělo funguje v harmonii. Některé pasáže se dají opakovat jako krátké mantry, například:
"Ať každá buňka mého těla pamatuje život."
"Přijímám světlo života."
"Mé tělo spočívá v harmonii."
"Světlo života proudí skrze mne."
Modlitba díků za tělo, orgány a život
Ó Pane života,
děkuji Ti za tělo, které jsi mi svěřil,
za chrám z prachu země
oživený Tvým dechem.
Děkuji Ti za mé srdce,
které bije ve dne i v noci,
aniž bych je musel přikazovat.
Děkuji Ti za krev,
která proudí mým tělem
jako řeka života.
Děkuji Ti za plíce,
které přijímají dech světa,
a za každý nádech,
který jsi mi dovolil učinit.
Děkuji Ti za mé oči,
skrze něž vidím světlo,
tváře lidí
a krásu stvoření.
Děkuji Ti za uši,
které slyší hlas, hudbu i ticho.
Děkuji Ti za jazyk,
kterým mohu žehnat,
mluvit pravdu
a vyslovovat lásku.
Děkuji Ti za ruce,
které mohou tvořit,
pomáhat
a objímat.
Děkuji Ti za nohy,
které mě nesou cestou života.
Děkuji Ti za kosti,
jež mě drží vzpřímeného,
za svaly a šlachy,
které mi dávají sílu.
Děkuji Ti za pokožku,
která mě chrání před světem.
Děkuji Ti za mozek a mysl,
za paměť, myšlenky a vědomí.
Děkuji Ti za nervy,
které nesou světlo života
do každé části mého těla.
Děkuji Ti za žaludek a vnitřnosti,
které proměňují pokrm v sílu.
Děkuji Ti za játra, ledviny a všechny skryté orgány,
které tiše pracují,
i když si jejich práce sotva všimnu.
Děkuji Ti za spánek,
jenž obnovuje tělo i duši.
Děkuji Ti za bolest,
která varuje před zraněním,
i za uzdravení,
které přichází po utrpení.
Nauč mě pečovat o toto tělo s úctou,
neboť je nádobou života.
Ať mé oči nehledí na zlo.
Ať mé ruce nekonají násilí.
Ať můj jazyk nešíří nenávist.
Ať mé srdce nezatvrdne.
Požehnej každé buňce mého těla,
každému dechu,
každému úderu srdce.
Až jednou mé tělo zeslábne,
ať má duše zůstane v pokoji.
Ať světlo života
září ve mně
nyní i navždy.
Amen.
Modlitba za ochranu těla
(inspirovaná starými duchovními texty, modlitbami těla a mystickou tradicí východu i západu)
Ve světle života stojím.
V dechu života dýchám.
V síle Stvořitele žiji.
Děkuji za tělo,
které mi bylo svěřeno jako chrám života,
za každou kost, sval, nerv i buňku,
které tiše pracují
ve dne i v noci.
Děkuji za krev,
jež proudí jako řeka světla mým tělem.
Děkuji za srdce,
které nepřestává bít,
ani když spím,
ani když pochybuji,
ani když jsem slabý.
Požehnání mému srdci.
Ať zůstane silné, klidné a čisté.
Děkuji za plíce
a za posvátný dech života.
Každý nádech přijímám v pokoji.
Každý výdech odevzdávám strachu.
Ať je můj dech čistý.
Ať proudí volně všemi cestami těla.
Děkuji za mozek,
za mysl, paměť a vědomí.
Ať jsou mé myšlenky jasné.
Ať chaos opustí mou mysl.
Ať světlo zvítězí nad temnotou.
Děkuji za oči,
které vidí krásu světa.
Požehnání mým očím.
Ať vidí pravdu
a nejsou zaslepeny zlem.
Děkuji za uši,
které slyší hlas života,
hudbu, déšť i ticho.
Děkuji za jazyk a ústa.
Ať má slova léčí a neubližují.
Ať můj hlas přináší pokoj.
Děkuji za ruce.
Požehnání mým rukám.
Ať tvoří dobro.
Ať chrání.
Ať nesou světlo.
Děkuji za nohy,
které mě nesou cestou života.
Ať nekráčím cestou temnoty.
Ať mé kroky směřují k pravdě.
Děkuji za páteř,
která mě drží vzpřímeného.
Děkuji za kosti,
pevné pilíře těla.
Děkuji za svaly a šlachy,
za sílu pohybu a života.
Děkuji za pokožku,
která mě chrání
a spojuje se světem.
Děkuji za nervový systém,
za jemné proudy života v těle.
Ať jsou všechny signály těla v harmonii.
Ať se ve mně obnoví rovnováha.
Děkuji za žaludek, játra, ledviny a střeva,
za tiché strážce života uvnitř mne.
Požehnání všem orgánům mého těla.
Ať pracují v rovnováze,
síle a zdraví.
Děkuji za každou buňku.
Každá buňka mého těla
ať je naplněna světlem života.
Ať světlo proudí mou krví.
Ať světlo proudí mými nervy.
Ať světlo proudí mou myslí.
Ať světlo proudí každým orgánem.
Uzdravující světlo
ať prostoupí celé mé tělo.
Ať odejde nemoc.
Ať odejde strach.
Ať odejde chaos.
Ať odejde únava.
Přijímám sílu života.
Přijímám pokoj.
Přijímám ochranu.
Přijímám obnovu.
Děkuji svému tělu,
že mě nese tímto světem.
Odpouštím svému tělu bolest,
slabost i vyčerpání.
Prosím za obnovu všech částí mé bytosti.
Ať se uzdraví to, co je zraněné.
Ať se probudí to, co spí.
Ať se posílí to, co zesláblo.
Požehnání mé krvi.
Požehnání mému srdci.
Požehnání mému mozku.
Požehnání mým očím.
Požehnání mým plicím.
Požehnání mým kostem.
Požehnání mým orgánům.
Požehnání každé buňce mého těla.
Jsem živý.
Dýchám.
Jsem nesen životem.
Ať nade mnou bdí světlo.
Ať je mé tělo chráněno.
Ať je má mysl pokojná.
Ať je má duše čistá.
Ve světle života začínám.
Ve světle života pokračuji.
Ve světle života spočinu.
Amen.
Modlitba světla, ochrany a uzdravení těla
(inspirovaná starými židovskými, křesťanskými a mystickými tradicemi)
Ve jménu Nejvyššího Světla,
zdroje života,
dechu a vědomí,
vstupuji do ticha
a otevírám své srdce.
Požehnaný jsi Ty,
Tvůrce života a těla,
jenž jsi člověka utvořil v moudrosti
a vložil do něj dech živých.
Ty jsi vytvořil kosti i krev,
srdce i mysl,
nervy i dech,
orgány skryté v temnotě těla
i světlo ukryté v duši.
Je známo před Tebou,
že kdyby jediná část těla selhala,
člověk by nemohl obstát ani jedinou hodinu.
Proto Ti děkuji
za každý dech,
za každý úder srdce,
za každý pohyb života uvnitř mne.
Děkuji za srdce,
které bije bez ustání.
Ať je mé srdce chráněno před strachem,
nenávistí a bolestí.
Ať je naplněno pokojem.
Děkuji za plíce
a za dech života.
Ať každý nádech přináší světlo.
Ať každý výdech odnese temnotu.
Děkuji za krev,
která proudí jako řeka života.
Ať je čistá, silná a plná síly.
Děkuji za mozek a mysl.
Ať odejde chaos.
Ať odejde zmatení.
Ať odejde tíha temných myšlenek.
Ať má mysl spočine v jasnosti.
Děkuji za oči.
Ať vidí pravdu.
Ať nejsou zaslepeny klamem.
Děkuji za uši.
Ať slyší moudrost
a odmítají zlobu.
Děkuji za jazyk.
Ať má slova nepřinášejí zranění,
ale pokoj a život.
Děkuji za ruce.
Ať nekonají zlo.
Ať nesou světlo, pomoc a uzdravení.
Děkuji za nohy.
Ať nekráčí cestou temnoty.
Děkuji za všechny orgány skryté v mém nitru,
za játra, ledviny, žaludek a střeva,
za vše, co tiše pracuje,
aby život pokračoval.
Požehnání každému orgánu.
Požehnání každé buňce.
Požehnání každému nervu.
Požehnání každé kapce krve.
Ó Anděli světla,
strážce těla i duše,
stůj při mně.
Rozprostři nade mnou svá křídla,
ve dne i v noci.
Chraň mě před nemocí,
před zhoubou,
před náhlým neštěstím,
před silami temnoty viditelnými i neviditelnými.
Nedopusť, aby strach zakořenil v mém těle.
Nedopusť, aby beznaděj otrávila mou mysl.
Ať světlo pronikne do každé části mé bytosti.
Ať světlo vstoupí do mé krve.
Ať světlo vstoupí do mého srdce.
Ať světlo vstoupí do mých plic.
Ať světlo vstoupí do mých kostí.
Ať světlo vstoupí do mé mysli.
Ať každá buňka mého těla
pamatuje život.
Ať se obnoví to, co je oslabené.
Ať se uzdraví to, co je zraněné.
Ať se probudí to, co usnulo.
Vyháním z těla chaos.
Vyháním z těla strach.
Vyháním z těla nemoc.
Vyháním z těla temnotu.
Přijímám světlo života.
Přijímám pokoj.
Přijímám sílu.
Přijímám ochranu.
Ať nade mnou bdí mír nebes.
Ať mé tělo spočine v harmonii.
Ať má mysl nalezne ticho.
Ať má duše zůstane čistá.
Svaté světlo života,
proudi skrze mne.
Posvěť mé tělo,
neboť je chrámem života.
Posvěť mou mysl,
aby nebyla zotročena temnotou.
Posvěť mé srdce,
aby neztratilo lásku.
Až přijde noc,
ať jsem chráněn.
Až přijde slabost,
ať jsem posílen.
Až přijde strach,
ať jsem obklopen světlem.
A až jednou přijde poslední hodina,
ať odejdu v pokoji,
bez hrůzy a bez temnoty.
Neboť život je dar.
Dech je dar.
Tělo je dar.
Světlo je dar.
Požehnaný je Zdroj života,
který uzdravuje tělo,
obnovuje ducha
a činí podivuhodné věci.
Amen.