Beruška říjnová s Chemlony
Tohle je víkend s několika pohádkami. Zatím z nich jsiou jen nadpisy, ale holt některé věci potřebují dozrát. Pohádku o zlobivé tramvajce nyní zraje v Jurajově hlavě, pohádka "Cukrouš a Tygřík" se kuklí u Sojky.
No nic, zpátky na stromy.
Přehodili jsme víkendy a tak nám poprvé vyšla možnost jet na Berušku Sojka, Sokolík, Míša a Chorche. V pátek 6.10. se vzorně scházíme v 17:30 u Senima, ulovíme poslední propriety v obchodě a jedem. Malý náznak vzpoury, že bychom jeli až ke Konírně, byl udušen v zárodku, náčelník vytyčil směr Paprsek.
Budeme první návštěva od doby, co je Beruška oficiálně "pod zámkem", což Džordžovi došlo ve chvíli, kdy nahlas přemítal - po cestě v autě - jak si přečte nové zápisy v kronice. Tududumtum, asi žádné nebudou, leda by psali plži.
Cesta poklidná, stmívá se již významně dřív než před měsícem. Ve finiš-serpentinách Kunčického potoka nám přes cestu celkem beze spěchu přeskotačí jeden jelen a za chvíli opět jeden jelen (celkem tedy 2 jeleni :-), pěkní macci.
Chata na Paprsku svítí do tmy a venku fouká, rychle do tepla. Pivko, polévka, hranolky - zde se ukazuje, jak je to
Před 21 hodinou nahazujeme batohy a pod dozorem Míšina světelného paprsku jdeme piánko večero/nocí na Berušku. Lidi, je to krásné. Teplota a rosný bod tak akorát, nebe véélké a plné jasných hvězd.
Plši nás nechají vyspat a my se tak sobotu s chutí vydáváme na okruh přes Lví horu ke Sluňákům. Slunce probleskuje mezi stromy, je radost prostě být venku, chvilkama povídat, chvilkama se kochat. Po návratu opékáme na ohništi, Chemlon pročítá kroniku. V něčem je tento pobyt bilanční, přece jen uzamčením Berušky končí jedna éra.
Večer chceme hrát karty, ale ty, co Víťa nedávno přivezl, stihnul někdo odnést. Ach jo. Možná i to zamčením Berušky trochu pomine. Bylo těch věcí, co zmizelo, moc.
Na druhou stranu to umožnilo řertování na téma, co vše budeme moci upravit, změnit. Popichujeme se vzájemně, začíná to záclonkami do oken, polštářky a pelíšky pro plchy :-). Pak se rozjedem snobským směrem: elektrocentrála, vířivka, na kamna výměník, ať je teplá voda. Dobře zní představa rozšíření Freudovy lavičku rozšířit na "U" se stolečkem a také k tomu zvětšit stříšku. A pak ústřel: vytvořit "cestu v oblacích" na protější kopec. No nic jdem spát.
Neděli, po poklidném ránu, věnujeme Berušce, dřevu, úklidu, kronice. Pak se rozloučíme a stoupáme zpět na Paprsek, na oběd si zajdeme až v Litovli, a pak domů.
_ _ _
A z jiného soudku - ve světě se mocně rozjel konflikt ... A Deny je tam, trochu uvízla u Jeruzaléma, na dva dny, než se jim podařilo sehnat náhradní lety a dostat se domů. Uf.