Červencové štěpánování

Od 1. do 9. 7. 2023 jsme bez dětí, Baru je na svatbě Kačenky a pak s Tomem v Karlovicích, kluci jsou s mámou ve Slovinsku. Pánové Cyril, Metoděj a Jan Hus nám dali možnost strávit celý týden na chalupě, takovou předskokanovou dovolenku na maltě, ze které se nám zpátky do civilizace ne, nechtělo. Za námi zůstává kopec viditelné práce a před námi kopec plánů.

Vůbec nám nevadilo, že jsme výlety zvládli vlastně jen dva (cyklo na poštu do Brodku) a jinak jsme hákovali každý den do 20 nebo 21 hodiny. Tímto prohlašujeme přestavbu, začatou před rokem a půl, za dokončenou. Máme (krom milionu dalších věcí) hotový strop v přezouvárně a zakrytou suťovou hromadu na zahradě. 

Neděle 2.7., výlet No.1: lom Lumírov

V neděli vzal Sokolík Sojku do vápencového lomu Lumírov, který patří Vševědovu tátovi. Tam do auta naskládal všechny šutry, na které Sojka ukázala (no, skoro všechny).

Předtím se nám dostalo podrobné prohlídky Vševědova království, a to je něco - on vlastní areál po sovětské posádce na kopci nad obcí Ponikev (více zde), je to dodnes funkční pila, kde jsou technologie na zpracování dřeva (některé ještě z minulého tisíciletí a plně provozuschopné!!) + sklady plné pokladů, starých motorek, aut, a místnosti plné výbavy pro posádku. Vlastně je to trochu i muzeum a je možné se tam podívat.

Co do šutrů je ještě domluveno, že asi 2-3 obr kameny nám Vševěd přiveze "nějak", bagr, tank, stíhačka, je mi to jedno, jelikož všechny v neděli dovezené šutry už jsou v záhonech a ty 3 fakt velký by se sem móc hodily. Už teď se začíná prostor "vylupovat" z placky obehnané ovocnými stromky na potenciálně zatulenou zahradu. 

Zároveň Sokolík se Vševědem předomlouvá, že by jeho služeb a bagříka využil pro kopání v soudce pro položení nopovací fólie.

Pondělí až pátek 3.-7. 7. na maltě

Jak je možné, že když hákujete 5 dní od rána do večera a pak je to hotové, najednou to vypadá, jakože to nic nebylo? Není to fér, když i tělo hlásí, že vlastně všude tak trochu bolí. No nic, hotovy jsou oba hlavní projekty, které jsme měli v merku, a pak mnoho bonusů:

• PROJEKT No. 1: je finálně dokončen strop v přezouvárně (Sokolíkova práce se sádrokartonem klapka poprvé, včetně zateplení vatou)
• PROJEKT No. 2: je zakryta suťová hromada na zahradě 
• je zaspárována polovina cihlové stěny v přezouvárně
• je otlučen zbytek chodby

a pak drobnosti 

• je natrhána třezalka a založeny 2 skleničky třezalkového oleje 
• po 2 letech je opraven řetěz na kole (haleluja), otestován v zátěžovém 40km výletě
• je zasazena růže od Marušky (dárek k Sojčiným 50tinám) a lilie od maminky
• je doháčkován a do praxe uveden košík na kuchyňské nářadí

Na chalupu jsme dorazili v sobotu odpolko, nicméně slíbených 10 tun hlíny nakonec přijede až v pondělí. OK, aspoň má Sokolík v neděli více času na to, sundat plot a vykopat angrešt. Sojka se pouští do otloukání chodby (aby se suť stihla vyvézt ještě na naši stavební hromadu, než ji zakryje hlína) a prokládá to dokončením první skalky na zahradě. Takže rozebrat kus kamenné zídky, promyslet finální podobu skalky, umístit také šutry z lomu, dostavět zídku, zaplachtovat, osázet, doladit zbylý kus 10m zídky. Sokolík se po opravě plotu uklidnil také mlácením do zdi.

Je vedro, a tak rostlinky a trávu zaléváme poctivě ráno a večer, zdá se, že růže, oleandr, lilie a další přežijou. Dozrávají třešně, rybízy a borůvky, jen ty jahody nějak nerostou - asi jsou stále zmatené z toho, jak výživnou půdu na jaře dostaly - paradoxně víc plodí jahodníky odložené na dočasné parkoviště k plotu :-).

V pondělí a úterý dopoledne, když Sokolík dělal věci do práce (i s rýmečkou), Sojka se (jo jo, má celozávodní dovolenou) věnuje samostudiu tarotu a také kvůli mozaice, co plánuje v chodbě na podzim, brouzdá po aboriginských obrazech, to je panečku inspirace, jen to přenést s respektem ke kontextu hanácké světnice :-). Z čeho mozaika bude? Z óbr zásob kachliček, které máme ve stodole.

V pondělí dopoledne pan Ošlejšek opravdu na zahradu složil 10 tun velmi pěkné, kypré zeminy. Sokolík pak sakroval nad tím, jak dával zpět plot a opravoval jeho zamotance. A jelikož hrozí, že plot bude v budoucnu potřeba někdy sundat, dostal angrešt, který si do středy spokojeně hověl v kýblu, nové stabilní místo. Chodba je otlučena, jde se na poslední srovnávání a přehrabávání suťového podkladu.

V úterý ráno Sokolík 2 hodiny spravuje řetěz na kole, se supportem svého tatínka na telefonu, a následně Žabkou obrážíme Prostějov pro materiál na sádrokartonový strop do přezouvárny. Pak už si jdeme každý po svém: on sádrokartonový strop, ona na zahradu ke kopcům sutě a hlíny. Když je potřeba, vzájemně si pomůžeme. V pátek večer je strop v přezouvárně hotový včetně finální malbě a suťová hromada je hlínou zakrytá včetně zídky z cihel a celkově je terén na zahradě tvarově připraven pro osazení. Za obojím je spousta drobných i větších úkonů, které nemá cenu popisovat, stačí, že se zapsaly hluboko do našich kostí jako nepřenosná osobní zkušenost pro příště.

Větší část týdne se k tomu počasí tak různě honilo, takže jsme si sice párkrát udělali večer oheň, ale plány na to, okouknout na kolech koupaliště (Šebetov, Laškov) jsme nechali plavat- po pravdě se nám stejně nechtělo pustit krompáče, vrtačky a lopaty.

Zvířecí společnost nám celý týden dělala (samozřejmě) Míňa - chová se jak pes, je pořád někde poblíž někomu z nás nebo se přímo chodí mazlit. Ale zajímavou byla (kromě slepýšů a ropuchy očekávaně vykopané ze skalky) kosice, která si na trávník denně někoilkrát lítala pro jídlo - byla nepřehlédnutelná, jelikož byla velmi neupravená, rozčepýřená až "orvaná jak samica". A to se za těch 5 dní nezměnilo. 

Abychom nebyli úplně ostudy, dali jsme si befelem (jelikož oddalovat už není kam), že v sobotu někam vyjedem :-).

Sobota 8.7., výlet No.2: ohnivý anděl

Sojka ráno absolvuje lámaně angličtinářské telefonáty s resortem Sveta Marina a uf, máme zabookovaný plac v kempu a info o tom, že jen ubytování nás bude stát asi 18.000. Uáááá.

Po desáté dopoledne spouštíme naše vesnické bicykly z háků a ve 33°C ve stínu vyrážíme !!!! No nic, cestou tam je to pohoda, z větší části z kopce, co na tom, že drnčí přehazovačky i blatníky a brzdy nic moc ani u jednoho, hlavně že nic neupadlo. Na rovině a do kopce nás předjíždějí cyklisté - sportovci, to my dnes nejsme :-).

Sokolík na trase zastavuje a prozkoumává osadu Grizly, pak se chvíli kocháme v Suchdole u Jednova vyhlídkou u větrného mlýna, který je na prodej, Sojka se zasnila, věž je celá kamenná, ou jé, to by byl projekt, Sokolík ji žene ze sluníčka, že má úžeh. Vyšlápneme k impozantní soše Ohnivého anděla - autora známe, byli jsme na jeho výstavě v Olomouci, a tahle potvůrka s rezavým potrhaným peřím se mu vážně .povedla.. Sjedeme k Beloveskému mlýnu a dobře se najíme. Ojoj, ale teď zpátky, těch 17 km ponejvíce do kopce. Do Stražiska je to pohoda, okoukneme koupaliště a letní sídlo akademika Otto Wichterleho, pak po lesní cestě, kde jsme v největším stoupání před sluncem kryti. Hrozný je praživý kousek přes Lhotu do Brodku, kde v hospodě do sebe lejeme litry různých tekutin. Poslední úsek už nás skoro nerozhází, s vidinou domova vyšlapeme k Babylonu a pak se spustíme k chalupě. Sojka má na gatích polovinu sedátka, které se přilepily na smůlu, co nabrala sezením v lese. Podle trasy to vypadá, že jsme ujeli 40km, mapa zde.

________________

Chcete mne? Větrný mlýn holandského typu

Pozoruhodná nemovitost - větrný mlýn, čeká na své nové majitele.
Dům je připraven k okamžitému užívání. Prodává se zařízený v duchu 19. století. Původní stavba z roku 1842 byla rozšířena o přístavek. Tvoří tak dispozici 5+1.
Vybavení a zařízení nemovitosti:
- příjemný a originální vzhled přidávají dřevěné podlahy
- krb, který vám zabezpečí teplo a romanci
- tematický nábytek, který dokonale doplňuje atmosféru nemovitosti
- kastlová okna vytvářející celistvost dobové stavby
- vnitřní dveře z masivu
- letos zrenovována vrtule
- v prvním podlaží centrální topení zajištěno plynovým kotlem
- napojeno na obecní vodu, elektřinu a plyn, kanalizace řešena septikem

________________ 

Neděle 9.7. - balím, balíš, balíme

Přes týden už tvoříme seznamy, jelikož chceme z chalupy odvézt maximum věcí pro chorvatskou dovču s dětmi, takže zatímco Sojka na slunku kope v zahradě potřebný poslední roh u "plamínku", Sokolík se před sluncem schovává a snáší na hromadu výbavu, kontroluje stav a odškrtává položky. Zdá se, že vše funguje, sestavujeme seznam, které si chceme půjčit od Chorcheho. Sokolík sice odolává myšlence půjčit si příčníky s rakví ... hmm ... uvidíme, jelikož poté, co jsme do auta naskládali jen štěpánovské zásoby, moc místa nezbývá. 

Sojka ještě stříhá kytici smilu a levandule do chodby, voní to na sto honů, skalka to přivítá, jelikož zejména smil se rozhodl, že bude expandovat neuvěřitelným způsobem. 

Kočka nás sleduje, evidentně "ví", že pobyt s plnou penzí končí, ale nic neříká. Smutno je nám, tenhle lifestyle nám prostě sedí (jak to udělat, abychom takhle mohli v dohledné době žít?), loučíme se s Míňou i s chalupou a vzhůru do Olomouce na černovírskou zahradu poobírat (nečekaně malou) úrodu. Vůně smilu je s námi až do Olomouce.

Pak (s údivem) parkujeme na Wanklovce, Baru s Lili nám letí v ústrety pomoct tahat věci z auta a brebentí, Líla zůstává na noc a tak si večer na chvilku děláme intimní dámskou povídací chvilku o klucích, vztazích, představách a zklamáních. Sokolík se zatím transformoval z Krakonoše na holobrádka.

Jo, a ty plány

Ještě letos by se prý chtělo omítnout komín, udělat stříšku nad vchod, v soudce vybagrovat a vynopovat stěnu. 

Pak ideálně na zimu domuvit Klapušovic partu na renovaci dílny a nahození chodby (Sojka mozaika pod schody). Pak se tam vleze i ten soustruh na dřevo :-), co ho oba chcem.

A také jsme se zasnili nad ateliérem ve stodole a posezením na zahradě včetně udírny, Sojka pak nad dokončením pícky na keramiku/pizzu (šamotové cihly z Letovic čekají už druhým rokem ve stodole).

A přemýšlíme o výměně oken (jen se nám nechce zase bourat). 

P.S. Sojka se MOC těší na podzim: to bude čas na osázení všech nových ploch zahrady, do té doby holt musí nastudovat kus zahradnického umění, promyslet a rozkreslit si to. I skalce před vchodem se uleví, teď je přípravnou kytko-zásobárnou. A bude potřeba naštěpkovat hromadu kůroviny na zakrytí, plochy jsou dost velké.