Novoroční "od Anny k Anně"

Silvestrovskou půlnoc jsme na náměstí, je to mé poprvé, lidí je nečekaně spousta, zpátky prcháme tichými cestami podél Moravy. 

Ráno se vstáváním nespěchám, dopoledne, jak tak pozoruju poletující sněhové vločky, říkám si, že na Libavé bude sníh. To by mohla být fajn příležitost pro to, ulovit pár pěkných fotek. Vyzbrojena termoskou s čajem a kanystříky na vodu vyrážím kolem oběda do prostoru (vojenského). Ehm, chvilku malinko sakruju, neb sníh je, ale i na hlavní cestě z Mrskles do Libavé, ale klouže to jen chvilku, pak je poctivě posypáno.

Na sjezdu ke kostelu sv. Anny a sv. Jakuba Většího zastavuji a lovím snímek zdálky, pak popojedu ke Královské studánce. Sníh je, slunce moc ne, ale i tak je krásně. Naberu královskou vodu do kanystrů a vydávám se podél Lazského potoka k soše sv. Anny nad Vojnovicemi.

Cesta je zasypaná sněhem, možná by to bylo na běžky? Stromy vržou, vítr pofukuje, pocitově je chladněji než avizovaných -3°C. Míjím soutok Lazského potoka s Anenským. Ve směru, kam mířím se šedavo trhá na modro. Přidávám do kroku, přece jen už je odpoledne a slunce půjde rychle dolů. Stíhám, na bezejmenný kopeček trochu dobíhám. Tancuji kolem sochy a lovím nejprve záběry zdálky, pak se přibližuji a nemohu neocenit, jak krásně se letos na podzim podařilo Pannu Marii restaurovat. Slunce zachází za stromy a já se vydávám zpět. Foťák i mobil se v zimě sakra rychle vybíjejí.

U Anenské studánky se zapovídám s Kamilem, který zde dobrovolničí, bavíme se o tom, co je zde nového (kromě cvíček a lahví na vodu pro lidi), o novém osvětlení kostela a jak moc jsou bohužel lidé i zde nenechaví. Setmělo se, když sedám do vyzmrzlého auta a jedu domů. Původně jsem chtěla Radkovi na Libavé předat knihu, ale jak vidím oblohu ještě s červánky, říkám si, že bych mohla vidět Jahnův kříž zahlédnout v zajímavém hávu. A ano, jedu bezpečně /pomalu / rychle, a u kříže stojím ve chvíli, kdy je obloha v královské modři se zbytky růžové z červánků. Na focení si musím ale přisvítit dálkovými světly. Asi na fotkách nebude vidět, jak se sníh ve větru točí na silnici.

Pak se otočím a vau, kochám se měsícem, který září do široka nad stromy. Je to nádhera. Domů dojedu ve vnitřním tichu a klidu.

_ _ _

Za 2 dny je první úplněk tohoto roku, "Vlčí" , v Raku. Vybídne k návratu do vlastního nitra. Je čas odložit brnění, zahojit staré šrámy a najít cestu domů – k sobě i k těm, které milujeme.