Běžkování u Vojnovic

V sobotu lepím tulení pásy na běžky, sbírám kanystry na vodu a jedu přes vojenský prostor ke Královské starovodské studánce. Není zatím tak slunečno, jak slibovali, ale naděje se nevzdávám, foťák připraven. 

Chtělo by to ještě trochu více sněhu, ale jde to. Parádně to sviští tam, kde jsem se obávala, že bude sníh odfoukaný, a to na cestě od vojnovického památníku okolo hřbitovní kaple dál. Sníh je zde a autem ujeté koleje dělají docela dobrý základ stopy. 

A k tomu slunce, ano, jak na objednávku, prozařuje šedavou oblohu. U kaple shazuji běžky a s foťákem kroužím po louce, jen dnes nezalehávám do sněhu. To je čistá radost. Děkuji.

Popojedu ještě kus dál a lovím zajímavé záběry meandrů Odry. Tady by člověk stál a toulal se hodiny. Vydržím, co jde, než začnu vychládat. Na běžky a zpět ke Královské studánce. Nabírám vodu do kanystrů, tentokrát jsem lépe vybavena. Potkávám Kamila a beru zavděk pozváním na teplý nápoj.

Kdy vám někdo udělá kávu v sakristii kostela? :-) Cukroví kvůli lepku odmítnu, ale svařák bez alkoholu a královskou vodu si dám. Sedíme a povídáme s Alešem, Kamilem a dalšími lidmi, co vše se nyní okolo kostela děje, dostanu možnost prolistovat si i mnoho fotek, jak vypadal klášter poslední léta, než jej srovnali se zemí.

Aleš se pouští i do obnovy klášterní zahrady, mnoho historek je napůl k smíchu, napůl k pláči. Domlouváme se, že na jaře se zapojím a pomůžu rukama, nohama, i zkusím pomoct s oslovováním dobrovolníků.

Loučím se za tmy, po cestě ještě odskočím a předám Radkovi v Libavé knihu.

Doma s radostí prohlížím fotky, povedly se, mohu aktualizovat fotku na FB Lubavie i na homepage webu. Byl to krásný, překrásný den. Děkuji.

P. S. Bude to chtít koupit nový objektiv na foťák :)-