Řecké renovace- síta, chodba, lavička, vlaštovky

Dovolená je od slova "dovolit si". To v našem podání znamenalo nikoli odletět do Řecka, ale dostat kus středomořské atmosféry zpod kůže na chalupu, aby s námi byla stále. To zahrnuje drobné opravy a renovace věcí praktických i pro radost, péči o rozvoj zahrady a sklizeň, a v podání chlapa stavební práce na dalším kusu chalupy. Tento prodloužený víkend se snažil zlomit rekord v tom, kolik pytlů malty, omítky hrubé i jemné lze nacpat do cca 15 m² chodby. Ne, není to kvíz, bylo jich hodně, celkem asi 35.

Vlaštovky vyletěly z hnízda

Na chalupu jsme se dostali už v úterý 22. 7. 2025 večer a přivítaly nás vlaštovky v hnízdě - určitě jen kvůli nám ještě přespaly v hnízdě. Ráno všech pět mladých (i Theo, zde viz příběh blízkého setkání s ním) vyletělo, loví, štěbetají a prolétají stodolou, občas posedí, ale do hnízda se již nevracejí. Možná se napřesrok vrátí hnízdit?

Chlap na Maltě, já v Řecku

Renovace a řecký (vz)duch 

V rámci drobných úprav a oprav podvědomě vtahuju postupně na chalupu své milované Řecko. K levandulím, rozmarýnu a další květeně, které se navzdory 600 mnm u nás daří, ke starému umyvadlu s trvalkami a ke kamenným zídkám, pochozím zónám i vnitřním zdem (které urputně a vytrvale po částech buduji) přibyla světle modrá - dostala jsem se k novému nátěru lavičky a pumpy před domem a s chutí si na to namíchala tento odstín.

Ale podruhé tohle budu dělat až za 5 let, až vydýchám to, že lavička má 34 (!!!) šroubků, které se urputně bránily. Různý stupeň rzi z demontáže a montáže udělalo několikadenní projekt, který jsem chodila vydýchávat tvorbou pro radost, abych doplnila "frustrační kapsičku" a tu pak opět vyprázdnila nad lavičkou. Namíchat barvu a natřít šprušle? Brnkačka. Složit lavičku zpět dohromady? Phobos a Deimos (Děs a Hrůza, jinak také názvy měsíců Marsu, bratři, synové Árese a Afrodíté). Ale to Řecko za to stálo. Jen prosím, nátěre, vydrž dlouho :-). Barva ještě zbyla, takže na stejně světle modrou půjdou i staré schody na půdu ve vstupní chodbě.

Síto nad jídelní stůl

Jednou z radostí do frustrační kapsičky byla výroba stínidla ze starého síta. Myšlenka mne přepadla na minulé burze v Drahotuších nad sítem té správné velikosti tak akorát do kuchyně. Nekupujeme, prý na chalupě nějaké jsou na půdě. 

Věděla jsem, že jedno malé síto je i v dílně, zaprášené a zapomenuté, tak jsem ho použila jako prototyp na zkoušku. Okartáčovat, umejt, usušit, vybrousit, vymyslet vzorek na dírky po obvodu, aby světlo teklo i skrz síto ... slepit kus, co se odštípnul a slepit na jednom místě celé síto. Pak jen doleštit, navoskovat a vymyslet způsob zavěšení. Síto je z dubové dýhy (akorát k našim dubovým parketám) a jeho kresba přebroušením krásně vynikla. Už visí nad jídelním stolem, doplněno plochou širokou žárovkou a je to vau.

Na půdě se našly ještě další malé a pak vobr (průměr 45 cm), čekají na rekonstrukci. Těším se, frustrační kapsička je nekonečná, lze ji plnit čímkoliv a kdykoliv. Tento týden ji plnilo také dělání marmelád, zahradničení, kytičky z levandule a šalvěje a sušení šalvěje na čaj. A pomoc chlapovi ve vstupní chodbě chalupy. Pomoc s kameny :-), byť ne s těmi krystalickými křemeny mých "dračích šupin" z Dlouhého (rychlebského) hřbetu. Na to potřebuji větší časoprostor, ale jim to, křemenům, nevadí, že čekají už skoro rok, operují co do času ve stoletích, týden sem týden tam je netankuje :-).

Vstupní chodba a kameny

Zpět ke kamenům a chlapovi. Ten je zakousnutý v opravě vstupní chodby do chalupy jak pitbul, nepustí, dokud nebude hotovo. Ve fázi prvních oprav lamentoval nad trámem - překladem do dílny, který bylo nutno vyměnit. Samotná výměna proběhla mnohem bezbolestněji, než se bál, protože cihly nad překladem byly kladeny naštorc v betonu, takže když šel trám ven, nic se nezřítilo. Chlap usadil nový překlad a laboroval, jak tam bude omítat ty drobné prostory se dvěma dlouhými hranami. 

Můj návrh, že to otočíme, kameny vyplním mezeru nad trámem a ušetřím mu práci se 2 hranami, prošel, a tak jsem opět, jako před 3 lety, stála nad hromadou kamenů a kamínků, skládala do malty a pak spárovala. Vypadá do dobře. 

Stejně tak celá chodba, které chlap věnoval několik dní a (výše řečeno) i mnoho pytlů malty, hrubé a pak jemné omítky - neb, jak stále opakoval, všechno je tu "křivé jak pr..l". Teď je ve fázi, kdy má nahozeno a udělanou podlahu, bude malovat, dělat parapet a opravovat schody na půdu. Na mne čeká 1,5x1,5m plocha pro mozaiku, což bude moje "poprvé" a tak se dovzdělávám, zatím teoreticky. 

Maluju si návrhy, které se barevně musejí podřídit kachličkám, co máme nasbírané ve stodole. Mno, s těmi odstíny modré, šedé, olivové, bílé a černé to vypadá na motiv vody a hor. A nad nimi ty naše vlaštovky, samozřejmě.