Její příběh začal v srpnu, kdy jsem podvečer cestou k památníku Zákřovského Žalova procházela okolo vykácených bučin. Nebyl to úplně veselý pohled, protože byly pokáceny velké stromy, takže na pasece koukalo mnoho velkých pařezů. Nezbývá než doufat, že ti, kdo kácí, vědí, co dělají.

A jak tak koukám, na jednom pařezu leží středně velký kus - svalec nebo možná rakoviště, kdo ví, prostě takový ten novotvar, co se tvoří na kmenech stromů. Jako na výstavce - jakoby se tomu, kdo kácel, líbil? 

Oukej, to jsou přesně ty kousky, co sbírám na výrobu. Poděkuju a po cestě k památníku z něj postupně loupu kůru - takže je vidět, jak pěknou zhuštěnou kresbu má, a že není shnilý. Je zvláštní, má v sobě prohlubeň a v ní další výrůstky. No teda, co s tebou?

Nechám ho do září ještě proschnout. V dílně pak kolem něj kroužím, opracovávám ho postupně, ubírám co nejméně, abych vnímala, co se z něj může vyloupnout. A tak se rýsuje lodička s parádně propadlým "kapitánským můstkem. Kdyby se to vylilo něčím průhledným, hmmm, asi je čas na první pokus s pryskyřicí. Koupím malou sadu a jedno petrolejové probarvovadlo.

Loďka mezitím projde lepením, má svou hlavu a potřeby - při hoblování dna se urve kus "paty". ukáže se tak, že loďka je vlastně "smotek", kůra a díry jdou až hluboko dovnitř. To vylití pryskyřicí možná bude fajn způsob, jak se uvnitř celá zpevní. 

Zásek No.2: při dobrušování vnitřku se při posledním tahu celý výrobek rozlomí napůl. Do prčic. Slepím ji znovu, poté, co to vydýchám. Pak utěsňuju různé otvory, které by mohly prosakovat. nainstaluju dovnitř na dno kůru a pár krystalků z Rychlebek, a leju. Poprvé. Pak přimíchávám trochu petrolejové barvy, aby to působilo trochu jako řasy pod hladinou.

Vypadá to dobře, i bublinky jdou dobře sbírat... O hodinu později: SAFRA, hladina je níž, jak to? Prosakuje, přes všechno lepení. Ale je to s humorem - že prosakuje dnem, ok, to se dalo čekat, ale vtipné je, jak prosakuje a stéká symetricky na obou bočních stranách přední horní části trupu, kde jsou na opravdové lodi otvory pro kotvy. 

Dva dny (!!) hraju hru na přelévanou, neb pryskyřice schne VELMI pomalu. Co vyteče, naleju zpět. Naposled už nejdou odstranit všechny bublinky, ale ok, je to experiment, první pokus.

Zaschlou pryskyřici na dně a bocích opatrně seříznu, přebrousím, a hotovo. Porod těžší, ale miminko zdravé. Těším se na další.

Reminiscence: vždy, když na ni kouknu, nějak si vzpomenu na letošní bosenské vodopády Kravica.

Tipy na Šumavu, ale už na rok 2027

Trasy okolo 20 km, kombinují krásné vrcholy s historickými či sakrálními památkami a ubytování je situováno na samotě či v klidných částech s dobrou dostupností autem.

Varianta 1: Blanský les a okolí - kombinuje nejvyšší vrchol pohoří s hlubokou historií a skrytými sakrálními místy v lesích.

Sobota: Přes nejvyšší vrchol k poutní kapli (21 km)

• Trasa: Krasetín (parkoviště u lanovky) ➔ vrchol Kleť (rozhledna a televizní věž) ➔ Modrý obraz (lesní křižovatka s obrázkem) ➔ poutní místo a kaple Panny Marie na Kuklově ➔ zřícenina kláštera Kuklov ➔ Křemže ➔ Krasetín.
• Zajímavost: Na Kleti stojí nejstarší kamenná rozhledna v ČR a v Kuklově najdete magické torzo nedostavěného gotického kláštera.

Neděle: Kaňonem Vltavy ke zřícenině a samotám (19 km)

• Trasa: Holubov ➔ zřícenina hradu Dívčí Kámen ➔ keltské oppidum Třísov ➔ kaple sv. Víta v lese u Třísova ➔ Plešovice ➔ hradiště u Mříče ➔ Holubov.
• Zajímavost: Monumentální zřícenina hradu na skalním ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy.

Tip na ubytování na samotě

• Samoty a chalupy v okolí Chvalšin či Rohanova: Hledejte chalupy rozseté na úpatí masivu Blanského lesa. Klid a izolaci nabízí okolí osady Světlá nebo ubytování na samotách směrem na vojenský újezd Boletice.

_ _ _

Varianta 2: Novohradské hory, bývalé pohraniční pásmo a divoká a liduprázdná krajina.

Sobota: Po stopách zaniklých vesnic a na nejvyšší vrchol (22 km)

• Trasa: Hojná Voda ➔ vrchol Vysoká (1024 m) ➔ zaniklá osada Terčí Dvůr ➔ poutní kostel Dobrá Voda ➔ Kraví hora (rozhledna a skalní útvary) ➔ Hojná Voda.
• Zajímavost: Kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě je barokní perlou s úchvatným výhledem do krajiny. Kraví hora nabízí bizarní skalní hradby.

Neděle: Zapomenutým krajem k lesní kapli (18 km)

• Trasa: Pohoří na Šumavě ➔ vrchol Kamenec (nejvyšší vrchol české části pohoří, 1072 m) ➔ kaple Panny Marie Dobré rady (Pohoří) ➔ Leopoldov ➔ pramen Pohořského potoka ➔ Pohoří na Šumavě.
• Zajímavost: Pohoří na Šumavě je téměř zaniklá obec, kde dnes stojí nově zajištěné torzo kostela. Cesta vede kolem samot na samotné hranici s Rakouskem.

Tip na ubytování na samotě

• Bývalé hájovny a samoty v okolí Pohorské Vsi nebo Černého Údolí: Oblast kolem Starých Hutí či Leopoldova nabízí absolutní ticho, tmu bez světelného smogu a ubytování v zrekonstruovaných šumavských staveních, kam dojedete autem po lesních asfaltkách.

_ _ _

Varianta 3: Šumava (oblast Šumavských plání a Železnorudska). Vyšší polohy s hlubokými lesy, horskými kaplemi a ledovcovými jezery.

Sobota: K horské kapli a na hřebeny (20 km)

• Trasa: Prášily ➔ kaple sv. Jakuba (Bývalá Hůrka) ➔ jezero Laka ➔ vrchařská cesta pod Ždánidly ➔ Prášily.
• Zajímavost: Hůrka je zaniklá sklářská osada, kde zbyla pouze hřbitovní kaple sv. Jakuba s obnoveným oltářem a zvonem smíření, kterou proslavil román Klostermanna.

Neděle: Přes hraniční horu do údolí (19 km)

• Trasa: Modrava ➔ podél Roklanského potoka ➔ Rybárna ➔ Tříjezerní slať ➔ kaple na Knížecích Pláních (přes Bučinu) ➔ Modrava.
• Zajímavost: Trasa vede skrz typické šumavské pláně s rašeliništi a zaniklými osadami, kde historii připomínají osamocené hřbitovy a sakrální pomníky.

Tip na ubytování na samotě

• Chalupy na samotách kolem Filipovy Hutě, Srní-Mechova nebo Nové Hůrky: Horská stavení obklopená pastvinami a lesem. Autem bez problému zaparkujete.