Stínidlo ze starého síta

Tohle je trochu delší proces. Myšlenka na to, vyrobit stínidlo ze starého síta mne přepadla na burze v Drahotuších v červnu minulého roku. Nápad jsem otestovala malým stínidlem, více zde

Velké síto (průměr 55 cm) bylo v docela strašném stavu. Věděla jsem, že jedno malé síto je i v dílně, zaprášené a zapomenuté, tak jsem ho použila jako prototyp na zkoušku. Okartáčovat, umejt, usušit, vybrousit, vymyslet vzorek na dírky po obvodu, aby světlo teklo i skrz síto ... slepit kus, co se odštípnul a slepit na jednom místě celé síto. Pak jen doleštit, navoskovat a vymyslet způsob zavěšení. Síto je z dubové dýhy (akorát k našim dubovým parketám) a jeho kresba přebroušením krásně vynikla. Už visí nad jídelním stolem, doplněno plochou širokou žárovkou a je to vau.

Síto s průměrem 55 cm a velikostí ok 1×1 cm je typickým zástupcem takzvaného hrubého řešeta (často nazývaného také rejchar, rajchar nebo riečice). Kvůli takto velkým okům rozhodně nesloužilo na mouku ani na jemné čištění obilí, protože běžné zrno by jím propadlo.Tento konkrétní rozměr měl v hospodářství a řemeslech specifické využití:1. Zemědělství (Prvotní čištění a třídění)

• Oddělování hrubých nečistot od obilí: Používalo se bezprostředně po vymlácení obilí cepy. Do síta se naházela směs zrna, plev a zbytků klasů (stébel). Protože oka 1×1 cm jsou dost velká, čisté zrno i s plevami propadlo dolů na plachtu, zatímco v sítu zůstaly velké nečistoty – kousky slámy, nevymlácené klasy, kamínky a bodláky, které se takto snadno vyhodily.
• Třídění brambor a cibulovin: Velikost oka 1 cm je ideální pro oddělení drobné sadby, hlíny a kamínků od sklizně. Drobná hlína a malý odpad propadly, zdravé brambory či cibule zůstaly v sítu.
• Prosévání krmiva pro zvířata: Například pro třídění řezanky nebo čištění kukuřičných klasů.

Dubová dýha (respektive ohýbané dubové dřevo, kterému se říkalo lub) ukazuje na to, že síto bylo vyrobeno pro zemědělské a domácí účely, nikoliv pro stavebnictví.Pro stavební síta se používaly buď hrubé tlusté desky, nebo později celokovové rámy, protože malta, vápno a mokrý písek by jemnější dřevěný lub rychle zničily a potrhaly.Tento objev zúžil využití vašeho síta na následující tradiční zemědělské činnosti:K čemu přesně dubové síto s oky 1×1 cm sloužilo?

1. Čištění obilí na mlatě (tzv. rejchar): Dubové dřevo bylo sice drahé, ale extrémně odolné vůči vlhkosti a škůdcům. Síto s ním vydrželo celé generace. Používalo se v první fázi po vymlácení obilí cepy, kdy se z něj odstraňovaly velké kusy slámy a nevymlácené klasy.
2. Třídění luštěnin (hrách, boby, fazole): Na mlatě nebo na sýpce se přes toto síto proséval hrách nebo fazole. Hlína, kamínky a drobné nečistoty propadly skrze oka 1×1 cm dolů, zatímco čisté velké luštěniny zůstaly v sítu.
3. Příprava krmiva (čištění řezanky a kukuřice): Používalo se v hospodářství k oddělení prachu a nečistot z řezanky (nařezané slámy a píce) pro dobytek.

Jak se takové síto vyrábělo?Pás z dubového dřeva (dýhy/lubu) se dlouho napařoval v horké vodě, aby změkl. Poté se za tepla ohnul kolem kulaté šablony do kruhu a konce se k sobě přibily drobnými hřebíčky nebo sešily lýkem či drátem. Nakonec se do něj napnulo drátěné pletivo. Dub zajistil, že síto bylo lehké do ruky, ale přitom pevné, když se v něm natřásaly kilogramy obilí či hrachu.